Zázrak jménem červená řepa

Nakládaná, pečená, kompot či vařenou nebo v pomazánce. Červená řepa najde mnoho využití v kuchyni. Prospívá ale také našemu zdraví. Již naši předci ve starověku věděli, že jde o výbornou potravinu. Pěstovali ji v Babylonu, následně i v říši římské a pak skoro po celém kontinentu staré Evropy. Původně se jedly hlavně listy. Až později přišli lidé na to, že se dá konzumovat i kořen. Zmiňované listy se dají použít do polévek i salátů na stejný způsob jako špenát. Jsou bohaté na vitamín C, betakarotén i vápník a železo. Ačkoliv je řepa jednou z nejsladších zelenin a jedná se o velmi zdravou pochoutku, pozor by si při její konzumaci měli dávat diabetici. Obsahuje totiž sedm druhů cukrů.

Červená řepa prospívá srdci, její kořen obsahuje velké množství minerálních látek a zinku, najdeme v něm i hořčík. Ten je výborným prvkem pro růst a pevnost kostí. Upravuje také srdeční rytmus a má blahodárné účinky na nervový systém. K jejímu dalšímu plusu patří péče o pokožku. Díky draslíku pak správně fungují naše střeva. Řepa obsahuje i látku zvanou betanin, která pomáhá ničit rakovinotvorné zárodky, posiluje imunitu a obecně látky v ní jsou prospěšné při obnově poškozených buněk. Tyto vitamíny jsou jakýmsi startem ke tvorbě červených krvinek.

Řepa je také výborná v kuchyni. Hodně lidí ale neví, jak si ji připravit, aby nedošlo ke ztrátě cenných látek. Úplně nejjednodušší je příprava jako boršč. Také nakládaná je ideální jako příloha k obědu. Variantou jsou i řepné bramboráky, i když ne úplně zdravou. Jak na ně? Červenou řepu oloupeme, pokrájíme a smícháme s bramborami. Vše nastrouháme do misky, přidáme jemně nasekanou cibuli, vejce, mléko, koření dle chuti a vše řádně promícháme. Zahustit můžeme pohankovou moukou a na olivovém oleji smažíme dozlatova. Výborná je i zapečená s medem a citronem. O zdravou a chutnou večeři tak nebude nouze.